Inscenování šermu v interiérech historických památek

Zveřejněno 22. 10. 2023 

Inscenovat šerm v náročných prostorách interiérů hradů a zámků, plných historických památek, je proces vyžadující plné soustředění a vyžaduje dokonalou přípravu. Základem je nacvičení pohybových sekvencí souboje (choreografie) a jejich dostatečné opakování tak, aby se staly trvalejší součástí svalové paměti šermíře, herce. Vedle toho však musí interpreti scénického boje mít v těchto podmínkách zvláště na zřeteli i další důležité faktory, které jsou nezbytné pro bezpečnost a funkčnost inscenovaní šermu.

Plánování a orientace v prostoru

Interpretace scénického šermu v interiérech historických památek vyžaduje v první řadě plánování, sestávající s důkladným obeznámením se s konkrétními prostorami, ve kterých bude šermířská ukázka probíhat. Vždy je během plánování nutné počítat s prostorovou rezervou pamatující na bezpečný odstup od dobového mobiliáře a zóny přihlížejícího publika. 

Každá dvojice šermířů, inscenující boj kordy, vyžaduje volný prostor o minimální ploše 4 x 4 metry, který využije při svém diagonálním pohybu. Důležitá je i výška interiéru, kde platí zásada minima 3 metrů. Za bezpečný odstup od publika lze považovat vzdálenost minimálně 3 metry. 

Dalším důležitým faktorem je kvalita terénu, na kterém se budou šermíři pohybovat. Jakákoliv varianta, než velmi dobrá, je špatná a vždy je dobré raději zvážit volbu jiného prostoru, než riskovat případné zranění na nevhodném terénu.

Vymezení funkční vzdálenosti, rozestup a tempo

Pro správnou interpretaci šermu je z technického hlediska nutné dodržovat tzv. funkční vzdálenost neboli distanci (mensura). Ta je závislá na typu frekventovaných zbraní a rovněž úzce souvisí s technikou boje. Na tyto prvky, vytvářející souboj pro diváka více uvěřitelným, je nutné pamatovat už při tvorbě choreografie.

Technické pasáže by měly působit živě a pro diváka věrohodně. Toho lze dosáhnout jen neustálým ověřováním funkční vzdálenosti během nácviku souboje. Zpočátku choreograf pracuje s herci (aktéry) ve větším odstupu, později dohlíží, aby se stala vzdálenost vzhledem k použitým technikám šermu více funkční. 

Důležité je rovněž zvládnutí technických pasáží krytů a útoků tak, aby první netrpěly předčasností a druhé nebyly příliš krátké, nebo nepřesné. 

Dalším faktorem pro správnou interpretaci scénického šermu je tempo. To nesmí být ani příliš rychlé, ale ani pomalé. Obecně platí, že oproti reálnému šermu, inscenujeme scénický boj více rytmicky a s pomlkami tak, aby se pro oko diváka staly výrazově čitelnější. Nic však nesmí stát na překážku živosti a temperamentu, dokonale kontrolovanému pevnou rukou a jasnou myslí šermíře.

Historická autentičnost

Často podceňovaným faktorem interpretace šermu je jeho dobovost. Tedy schopnost přizpůsobit se výrazovými prostředky ztvárňovanému období. V zásadě zde platí jednoduché pravidlo: studuj a pak teprve inscenuj! Bez znalostí načerpaných studiem odborné literatury a historických pramenů, lze jen stěží a nepřesvědčivě interpretovat dobový souboj. Úspěšná rekonstrukce, nebo scénické ztvárnění boje zbraněmi, je závislé vedle dokonalé souhry pohybu také na znalosti dobových technik šermu, historickém stylu odívání a celkově na dalším součtu výrazových prostředků herce, vycházející ze znalostí způsobů a stylu života v konkrétní dobové epoše. 

Při inscenování šermu kordem volíme zbraně vždy s otupeným ostřím, preferujeme spíše šermířské techniky bodného charakteru, využíváme lineárního i prostorového pohybu v diagonálách, boj vedeme rytmicky, akce vedeme plynule a na tělo, v kostýmech poplatných ztvárňovanému období, vycházejíce ze znalostí dobových mravů a společenských způsobů.

©Jaroslav Vaculík